January 2011

V. Draco

31. january 2011 at 14:40 | darken |  Stíny života
Já vím, je to hanebné. Měsíc. A navíc je toho málo. To snad nemůžu ani myslet vážně, co? Ale jak už jsem jednou naspala, byl leden velmi hektický měsíc a jaksi mě nic moc nemotivovalo k tomu psát. Tak to třeba bude tentokrát lepší.

A pokráčko až po deseti komentářích! xD Dobře, to byl vtip. (Hloupý, já vím.)

Tentokrát 15+


V. Draco

Come carpe diem baby...


Čokoládový byznys

29. january 2011 at 9:15 | darken |  Fikce - het
Leden byl vskutku velmi hektický měsíc, kdy jsem se pomalu nezastavila. Omlouvám se tedy, že jsem moc nepřispívala, ale na svou obhajobu musím říct, že vy jste mi taky moc nepomáhali... (tím myslím komentáři).
Každopádně jako takovou záplatu dodávám školní slohovky - umělecké popisy a charakteristiky. Proč to množné číslo? Mám totiž čokoládový byznys. Za čokoládu napíšu slohovku (jenom mezi kamarádkami). Bohužel už mám stížnosti na to, že jsou moje slohy moc "dobré". Což si já nemyslím. Každopádně pokud by někdo potřeboval nějaký popis nebo charakteristiku, můžete si nabídnout z mého menu, pokud nenavštěvujete Jiráskovo gymnázium  Náchodě, to by pak byl asi trochu problém. 
Mmch., u nás se slohy zadávají na 200 až 300 slov.

Žánr: popis, nebo charakteristika
Postavy: různé
Časové upřesnění: Současnost
Přístupnost: volná


Parte

23. january 2011 at 17:26 | darken |  Básničky
Přežila jsem všechny dny otevřených dveří, které jsem si naplánovala.
Přežila jsem svůj vlastní ples.
Přežila jsem.
Zatím.


Parte

Zemřela jsem. Litujte mě.
Nezbyla ni kapka ve mně
životní síly.
Rozprodejte mě
na náhradní díly.

To je angličtina, vole!

13. january 2011 at 16:50 | darken |  Posel
Oznamuji světu, že jsem změnila jazyk svého blogu na angličtinu. Což jde vážně hodně poznat. *ir* Ale, milí anglofilové, máte to tady. Dovolila jsem si 'nový' jazyk doplnit 'novou, spešl' anketou zkoumající Vaši 'anglickou gramotnost'. Takže... Let's klicking. :D

(Také bych se chtěla omluvit za neaktivitu, mám toho teď prostě nad hlavu...)

Chraňte stromy

10. january 2011 at 16:50 | darken |  A co ještě kromě deště...
K tomuto novému vzhledu mě inspirovala novela Muž, který sázel stromy od Jeana Giona a to konkrétně její animovaná forma.
A vzhledem k tomu, že jsem se poslední dobou dala na sbírání "známek", tak jsem si nemohla pomoct a musela jsem jej doplnit o nějaké ty "stamps" v menu. A vyhrabala jsem jednu starší anketu.

Obrázek: Trees od Illstyle
Song: Steps To Success od Paula Pritcharda


Skladba Steps To Succes mě opět jednou úplně dostala. Ačkoliv je Paul Pritchard znám (a to pokud vůbec) jen z reklam, tak pro mě je to bůh a génius!
Doufám, že budeme s novým layem žít chvíli v příjemné symbióze. :o)

Chraňte stromy!


Zatracený svět

2. january 2011 at 17:03 | darken |  Básničky
Dneska ráno, když jsem se probouzela a neochotně rozlepovala oči, uvědumujíc si, že tohle je definitivní konec zimních prázdniny, jsem si říkala: "Panebože, ještě jeden den! Ještě jeden den! Nebo radši rovnou dva, ať můžu všechno odložit na pozítří, ať mám zítra volno." Ale mé prosby se nejspíše k tomu nejvyššímu nedostaly, takže mě zítra ráno opět čeká štreka do mé milované školy. Pff... 
Před chvílí jsem si sedala na postel se sešitem fyziky v ruce a chtěla jsem se začít učit - píšeme pololetku - neboli shrnující písemku (spíše písemky dvě - jednu na teorii a jednu na příklady) na celou optiku. Věříte, že se mi do toho vůbec nechtělo? (Takové ty hnusy jako Boltzamanova konstanta, Plankova konstanta /no, prostě fůra konstant/, definice různých jednotek, konstrukce lomů na zrcadlech a čočkách, vlnové délky různých záření a světel, vady čoček, dvojlomy, optické přístroje, Michelsenův interferometr - k čertu, tohle jsem nechápala, ani když jsme to brali - Planparalelní deska, optická mřížka... Už jste dostatečně zděšení? Už se Vám o tom budou zdát noční můry? To není nic proti tomu, kdyby Vás dostala do rukou naše fyzikářka a vy neuměli Wienův posunovací zákon!) Tak jsem si řekla, že to nechám osudu... Trojku na vysvědčení mám stejně jasnou, a kdybych z toho ještě dostala nějakou slušnou známku, tak by mohla naše fyzikářka ještě podlehnout mylnému dojmu, že bych třeba chtěla dvojku a pokusit se mě přezkoušet. Ehm... Takže tímto prohlašuji, že se na fyziku učit nehodlám! 
Prohrabovala jsem se v dokumentu s básničkami a přemýšlela, kterou sem dnes dám. Nějak se mi poslední dobou rozmnožily, potvory. Nejdřív jsem sem chtěla dát jednu už opravdu starou (tři měsíce), ale pak jsem narazila na tuto. A pobavila mě. Vím, že je to zvěrstvo, když člověka pobaví jeho vlastní básnička (asi něco takového, jako když se člověk zasměje vlastnímu vtipu, ale všichni ostatní jsou zticha), ale to se prostě nedá nic dělat. Pobavilo mě to. 




Zatracený svět

mějte si ten svůj zatracený svět
mně už není pět
a není mi ni padesát
abych nechala si srát
na hlavu svou z výšky
mně stačí ty šišky
co mi házej na hlavu
když stojím ve slumu
rozčilený veverky
snad je tak štve to, že jsou vlastně mrtvý