October 2010

A teď už se radši vůbec na nic neptám

31. october 2010 at 16:09 | darken |  Čarodějnice
No, tak jsem si říkala, že bych se ke konci měsíce mohla ještě zmoci na nějaký ten blábol... 
Blá, blá, blá, blá, blá...
Tenhle týden jsem měla... vážně plný... zážitků. Ale vzhledem k tomu, že zážitky nemusí být hezké, hlavně když jsou intenzivní, tak hned jeho pondělní start 'stál vážně za to'. Po deseti měsících se se mou rozešel přítel... (A tečka.)
Čímž se ale moje situace stává velmi vtipnou, protože jej teď budu muset i nadále skoro každý den vídat (ať se mi to líbí nebo ne) a jsem vážně zvědavá, která z mých polovin (jedna, jež by ho zavraždila tak mučivým způsobem, jaký si jen sotvakdo dovede představit a druhá, jež by jej zas chtěla každým coulem svého bytí zpátky) bude vyhrávat... Doufám, že se obě poperou, zničí samy sebe a já budu moci zase normálně dýchat. :D
Nu, co jsem ale nadále zjistila bylo, že mám spoustu úžasných přátel. (A pár, v kterých jsem se tak trochu zklamala.) Přátel, kterým bych nejradši napsala děkovné oznámení na Faceb-o-o-k, kdybych sama takové výlevy nepovažovala za pokleslé a nevhodné. Co mě dokáže nejvíce dojmout je, jak někdo někomu píše přes Faceb-o-o-k, jak ho má rád či dokonce miluje. Ehm... Já nevím, mně tato sdělení přijdou tak osobní, že si myslím, že to na sociální servery nepatří a pokud mám někoho ráda, řeknu mu to osobně místo toho, abych mu poslala aplikaci 'Perníkové srdce' aj. x_x
Nu, tak já si jdu asi uvařit kafe nebo něco takového (vážně kafe nepiju, ale někdy to bodne...), protože jinak usnu na klávesnici... Nějak mi dneska čtyři hodiny spánku nestačily... (V rámci rekonvalescence jsem si zakázala myslet a namlátila jsem si prázdninový program k prasknutí... Což asi nebylo ideální, protože na učení mi zbylo jen dnešní odpoledne a to jsem zas moc unavená po Halloweenské party... No, čert vem školu...) No, už aby byl večer a já mohla jít spát. xxx


Autumn missile

22. october 2010 at 21:51 | darken |  A co ještě kromě deště...
Nový lay, to koukáte, co? :-)
S tím textem 'běžícím' na pozadí jsem se inspirovala u Neph, snad odpustí. 
Po pravdě řečeno je tenhle lay na mě docela počin, protože jsem pracovala v podstatě jen s jedním obrázkem (to okno na černém pozadí) a potřebovala jsem ten text narvat za něj. xD

Tak... 
Obrázek - Valkyrie Missile od DerTyrann
Text - IamX - Missile

Nějak si nejsem jistá, jestli ten nadpis dává smysl, ale tak víte co...

Nó, tak to jest asi všechno, patlala jsem se s tím teda dobu. Taky jsem při tom vypila půl lahve kofoly, tak by mě zajímalo, jak dneska vůbec usnu. x)

Tak se mějte rádi. 






A jo, jsem si vědoma, že prvních pár řádků bude blbě čitelných a nehodlám s tím nic dělat, už teď je to záhlaví hrozně roztáhlé. Nebuďte lemry líné a označte si to. ;)

Bojím se Ježíška

19. october 2010 at 19:11 | darken |  Čarodějnice
Vážně se letos začínám obávat Vánoc. 
Po mých letošních naprosto katastrofálních (vážně, horší už to být nemohlo) narozeninách a dnešním úplně zpackaném svátku... Co mě ještě čeká? H?
No, a teď jsem se ještě pocintala kečupem z mé výborné večeře (ta je totiž to vážně nejlepší z dnešního dne, asi proto, že jsem si ji udělala sama)... Skvělé, skvělé, skvělé. 
Opravdu, co mě ještě čeká? Na Štědrý den přiletí marťani, srovnají Zemi se zemí (Ha ha, to je ironie, Zemi se zemí!), mě jako jedinou unesou a budou mi promítat všechny mé nejhorší zážitky až do skonání světa?
No nic, tohle je jen takový prázdný štěk, nechce se mi vkládat žádnou básničku... (Nechce se mi totiž vůbec nic, snad jen nacpat do sebe ještě těch pět zapékaných toastů, pak do sebe obrátit flašku něčeho ostřejšího, zavolat nejdřív svému příteli a vykřičet na něj, jak moc mi dneska zase ublížil, a pak někomu šťastně zamilovanému a říct mu, že láska je jenom fraška! Zlobivá darken. Ha ha.) Nu, pak mám asi i jednu dobrou zprávu - snad spíše pro sebe, než pro Vás - a to, že se mi vrátila psavá. 

No nic, bílé tváře, mějte se a smějte se.
Hawk. 

Mám jednu otázku...

17. october 2010 at 19:51 | darken |  Čarodějnice
Daisy, Daisy, give me a answer do...
Daisy, Daisy, mám jednu otázku...  A jak je to dál? Nevím, sakra, nevím!!! Ale určitě vím, že už jsem to někdy v češtině slyšela. Jo!

Lew Devis

Ale je to momentálně asi jediná věc, která mě tíží... Jo, jasně, samozřejmě, že bych se měla učit, jak se paprsky lámou na ploskoduté čočce, různá období řeckého umění a tvary vztažných zájmen, první čtyři maturitní otázky z dějepisu (které ještě nemám ani zpracované), psát seminárku, udělat aspoň nějaký úkol, naprogramovat databázi, která se ukládá do souboru a... Pf...

First singing computer

Ale mně se nechce... Raději Vám sem vložím ještě několik verzí této skvělé písničky. A opravdu by mě zajímalo, jak je dál ta česká verze... Nějak to nikde nemůžu najít... 

Gerald Adams

Tenhle víkend mám velmi hektický, ale jsem s ním naprosto dokonale spokojena. :)

Whether she loves me or loves me not
Sometimes it's hard to tell
Yet I am longing to share the lot
Of beautiful Daisy Bell

V pátek jsem byla posedět s kamarádem a nejspíš jsem si zařídila bydlení na vysoké (pokud se tedy dostanu do Prahy... Detail... xD), pak jsem strávila večer právě tím prokletým programováním (zabiják času jak vyšitý). A včera jsem byla bruslit. Modrá mi koleno, proč jen jsem takové poleno? 


Blur

Taky nám přivezli novou sedací soupravu, takže se přeorganizovávalo celé přízemí... Jako by snad moji rodiče chtěli navázat na mne, když jsem si minulý víkend předělávala pokoj (potřebovala jsem dostat postel na druhou stranu místnosti, protože u té stěny, kde jsem ji do té doby měla, bylo z vedlejší místnosti strašně slyšet, jak táta chrápe a poněvadž mám poslední dobou zase potíže se spánkem - pro změnu nemůžu usnout - tak mi to vážně hodně vadilo... I když teď jak máme novou sedačku, tak by se mi možná lépe spalo i v obýváku xD.)





Každopádně dnešní odpoledne bylo jako takovou třešničkou na dortu. :) Škoda jen, že ten čas není nafukovací, aby krásné chvíle trvaly věčnost a ošklivé odplavila minulost. Nu, tak ze mě se pomalu odplavují endorfiny, tak bych vážně mohla něco udělat, nemám toho zrovna málo... Or... Se půjdu umýt a budu si číst. Jo, to je lepší.

Mějte se. :)

Konečně...

10. october 2010 at 11:01 | darken |  Fotky
Konečně mám přesně takovou barvu, jakou jsem si vždy přála! Barvu, o které nikdo ani omylem nemůže říct, že to je červená. Barvu, která je... prostě úžasná! :o)
A zatím mi nádherně voní vlasy a mám je jemné, ne jako normálně ty moje hřebíky.
Musím někoho naočkovat, aby mě vyfotil. x)



Původně jsem chtěla vložit nějaké fotky, ale jsem strašně líná to upravovat, tak aby mi to blog neusekával...
Tak Vám bude muset stačit jenom jedna. 

Dry your eyes

5. october 2010 at 19:50 | darken |  Básničky
Pamatujete si ještě tuhle básničku? Nebo lépe řečeno její první sloku. Tak jsem ji dnes konečně dokončila.
Za výlev pod perexem se neomlouvám, já jsem si trochu pomohla a vy to číst nemusíte. 
Díry



Svět je kulatý do určité míry.
A občas v něm...
Mohou vznikat díry.

Díry v hmotě,
díry v mramoru
Směrem dolů
a směrem nahoru.

Můžeš špatně šlápnout...
A padat...
Nekonečně padat
Můžeš inkoust kápnout...
A sledovat,
jak padá.
Nekonečně padá...

Spadneš-li do propasti,
odřeš si kolena.
A míti náplasti
už něco znamená.

Náplasti na kolenou,
náplasti kdekoli...
Lidé si vzpomenou,
když žití zabolí.

A svět vždy bude kulatý
jen do určité míry.
A stále v něm...
Budou vznikat díry.
Díry v hmotě,
díry v mramoru
a ty se propadneš...
Buď dolů...
anebo nahoru.