September 2010

Jsi prvním, posledním

30. september 2010 at 16:38 | darken |  Básničky
Tak jo, vsadím se, že jsem Vás dostala - další básničku jste určitě nečekali! *ir* 
Muhehe, další pro mého přítele. *ir* Psala jsem ji za velmi příjemné atmosféry během fyziky. Takové té, kdy víte, že stejně nic nevíte, a tak ani nemá smysl dávat pozor. Koho by taky zajímalo, jak se narýsuje či vypočítá odražený obraz předmětu v kulovém zrcadle, že? Mm... To mi ta škola začíná. Vážně absolutně nechápu, co jsem kdy měla ráda na fyzice a dokonce už i na matice se ztrácím. A nejhorší je, že je mi to vlastně docela jedno.
Ale zase... procvičila jsem si řeckou abecedu.  




Jsi prvním, posledním


Jsi alfou i omegou
Jsi á i zet
Jsi jednička i nula
Jsi pramen i delta


Nejsi však beta a psí
Nejsi bé či ypsilon
Nejsi ani dvojka a devítka
Nejsi přítok ni meandr


Jsi první, poslední
Přesto však nejsi nic
Toho, co nejsi
Je prostě pořád víc

Tak to jsem prostě já

27. september 2010 at 21:39 | darken |  Básničky
Pozor, pozor. Další básnička. A opět vznikla pod vlivem podivně rozporuplně stráveného 'odpoledne' (rozumějte dvou hodin) s mým přítelem. 
Tentokrát ale není ani smutná (alespoň ne nijak zvlášť, a když už tak bych dala přednost slovu 'melancholická') ani milostná a vlastně není vůbec o nikom jiném, než-li jsem - prosím pěkně - já. Sobecké? možná. ;-)
Básnička je trochu divná - a není to jen tím, že obsahuje slova, která v pravidlech českého pravopisu nenajdete.
A nemůžu si neodpustit k ní přiložit jednu nádhernou skladbu. :-)





Tak to jsem prostě já


Vlasy od kouře
Trochu fialovějící
Sedím na rouře
Trochu myslící a trochu snící


A nehty lakem
Trochu zelenají
A uši vlakem
Trochu zaléhají


Vlasy od kouře
Trochu fialovějící
Sedím na rouře
Trochu šťastná a trochu smutnějící


A oči časem
Trochu šednou
A rty jasem
Trochu blednou


Vlasy od kouře
Trochu fialovějící
Sedím na rouře
Trochu čilá a trochu spící.


A mysl hudbou
Trochu kalí se
A rozum sudbou
Trochu halí se


Vlasy od kouře
Trochu fialovějící
Sedím na rouře
Trochu ošklivá a trochu krásnějící


A hlava světem
Trochu plná je
A ruka letem
Trochu maluje


Vlasy od kouře
Trochu fialovějící
Sedím na rouře
Trochu lhostejná a trochu milující  


AN: Mám jen chuť podotknou něco k  'Vlasy od kouře'... Dnes jsem byla s kamarádem posedět v 'studentském klubu' (kde pokud zrovna probíhá některá z těch nudnějších, zbytečnějších či 'písemkoidnějších' hodin, můžete najít větší část mé třídy, než je na vyučování) a šíleně mi smrdí vlasy od cigaretového kouře. A to jsme si je včera myla a tak krásně mi voněly. :(

Krabička na víčka

24. september 2010 at 17:02 | darken |  Fotky

Tak jsem dnes opět (velmi překvapivě) bez nálady. Nebo alespoň bez nálady, která by byla v zájmu mého psychického zdraví. 
Tak jsem se alespoň donutila připravit příteli dárek k svátku. Koupila jsem mu tabák do vodnice s trochu sobecky voleným aroma - žlutým melounem. Je to jeden z mála, který mi vážně chutná i voní jako daná příchuť. x) A můj nejoblíbenější. No, a vzhledem k tomu, že já nesnáším klasicky zabalené dárky v komerčních balících papírech (balím např. do novin), tak jsem mu krabičku od tabáku napatlala akrylovýma barvama. Musím říct, že jsem se moc nepřekonala... Na závěr jsem to jen postříkala máminým lakem na barvené vlasy (s ochranou proti UV), přičemž jsem zjistila, že to krásně ničí strukturu barvy a stejně se to moc neleskne. Takže  nakonec stejně budu muset vytáhnout bezbarvý lak na nehty a piplat se s tím ultra-mini štětečkem.  

Tak kuk na to. Asi si budu muset založit rubriku na takovýhle podobný blbosti. Ještě mám v počítači hromadu upravených fotek, takže někdy asi něco přidám... Navíc mě začíná bavit hraní s makrem...

Metallica - Unforgiven

...láska na první virtuální kousnutí

23. september 2010 at 19:33 | darken |  Čarodějnice
Právě jsem asi hodinu zažívala... No, jak jen to říct... Kulinářský orgasmus, během kteréhož jsem musela dostat i cukrovku.

Mrkněte, neprohloupíte.


Samozřejmě jsem se strašně naslintala a to bylo tak všechno, že... No, já vím, že bych se měla raději učit dějepis, jenže... Já bych se hned vdávala, jenom abych měla na stole jeden z jejich dortů! Proč jen se přítel nechce vyjádřit?!? Já bych se klidně hned po svatbě rozvedla, jen kdybych směla okusit ten dort! Okusit a zemřít. Mmm... A nesmělo by být moc svatebčanů, aby mi toho moc nesežrali. xD

Nu... Ono i to všechno ostatní stojí za pořádné přehodnocení toho, jestli se má cenu patlat s cukrovím, které mi nakonec stejně ani nechutná, nebo si radši koupit nějaké takové 'umění'. Ale jen houšť a větší kapky, tohle je UMĚNÍ. A ještě navíc se určitě rozplývá na jazyku... Mmm... Moje chuťové buňky dnes viděly nebe a teď se jim obyčejný větrník z místní cukrárny už nikdy nebude zdát dostatečně dobrý. Kdepak dobrý, jen popel a bláto. 

Ach... No, asi si koupím kondenzované mléko a svařím si ho. To je taky chutné. Taková náhražka... 

Where did all the love...

20. september 2010 at 22:05 | darken |  A co ještě kromě deště...
Nový lay. 
Doufám, že se líbí. Jsem s ním docela spokojená. 

Obrázky. 
        Being Different od EuroXTC
        Love od Mana chan
        Fireflies od Endomorph Usagi
        babi_leto od nevim koho

Song The Solids - Hey Beautiful


Starý lay pod perexem. 

Mohla jsem maturovat z Harryho Pottera

16. september 2010 at 19:48 | darken |  Čarodějnice
Touto dobou jsem mohla dokončovat balení a lámat si hlavu nad tím, jestli mi moje staré plavky sednou a nebo jestli jsem si přece jen měla koupit nové. No, ale vzhledem k tomu, že nakonec stejně nikam nejedu, tak mám akorát tak mizernou náladu. 


Všechno nejlepší, Draco!

14. september 2010 at 20:51 | darken |  Harry Potter fan - slash
Po dlouhé době zase jedno drabble. :)


Žánr: humor (???)
Postavy: Harry Potter, Draco Malfoy
Časové upřesnění: není důležité
Přístupnost: bez omezení

Krušná jsou rána opilcova

12. september 2010 at 19:32 | darken |  Čarodějnice
  • Teď jsem si vyměnila žárovku.

Držím smutek

10. september 2010 at 20:20 | darken |  Básničky
Zrušila bych spoustu věcí. Opravdu spoustu, věřte mi. Komáry, ovády, známky, zbraně hromadného ničení, akné. Ale momentálně toužím zrušit dnešek. Aby nikdy nebyl, víte?

But I couldn't think
Of anywhere I would have rather been
To watch it all burn away...








Držím smutek


Držím smutek za svůj sen
Padl, nikým nebráněn.
Zvadl,
sám,
osamocen.


Dala jsem ti báseň
a tys ji roztrhal.
Já plakala
a ty jsi trhal dál.


Dala jsem ti srdce
a ty jsi střelil kuší.
Trefils,
trefils srdce spolu s duší.


Já plakala
a ty jsi střílel dál.


Dala jsem ti sny
a tys je pošlapal.
Padla jsem ti k nohám
a ty jsi šlapal dál.


Až už jsem neměla co dát.
Na dně a plná ponížení.
A chtělo se mi řvát,
že cesty zpět už není.


Já plakala
A ty jsi trhal, střílel, šlapal dál.


Držím smutek za svůj sen.
Padl, nikým nebráněn
Zvadl,
sám,
osamocen.

Just wanna get it right... sometimes

8. september 2010 at 18:44 | darken |  Básničky

Dnešek bych zrušila. A zítřek taky. Nechala bych pátek, ale jenom jestli nebudeme psát z matiky. Ale vlastně jo, i s tou pitomou písemkou chci pátek.  A odpoledne nebudu dělat nic jiného, než že sebou fláknu a budu se koukat na film nebo na Červenýho trpaslíka. I kdyby se přítel postavil na hlavu...

Cítím se hrozně odrovnaně. xD Všechno mě bolí a na nic nemám sílu. Včera jsem trčela ve škole do čtyř a pak jsem ještě v rámci doubledate (tohle fakt nesnáším, chvíli jsem přítele opravdu neměla ráda za to, že tohle udělal z procházky, která měla být původně jen pro nás dva) šla něco přes 16 km. Turistická trasa, víte?

Dneska jsem ve škole trčela do čtyř. Schůzka k plesu (vážně, věří mi někdo, že je mi ples naší třídy akorát tak u jedné mé anatomické části?), matika, fyzika... Nevím proč, ale během cesty z i do našeho ústavu jsem si totálně odrovnala chodidla (puchýře, otlačeniny a ták) v botách, které mi občas sedřely jenom paty (paty mám ovšem v naprostém pořádku).

A zítra hned první dvě hodiny programování... Mně jebne. A to do té školy chodím teprve týden. 

No nic... Že bych se mrkla na úkol z fyziky? Fyzikářka se kvůli mě totiž na hlavu stavět nebude, ta mi dá rovnou vozíček. 



Jedna už docela dost stará básnička. Abych pravdu řekla, tak se mi ani nelíbí. Jak mi psala v první třídě učitelka do písanky Umíš to lépe!.






Když ti není vesele,
tak prý poznáš přítele.
Avšak snaž se jistit,
že nejsi v nouzi,
jinak můžeš zjistit,
že vlastně vůbec žádné přátele nemáš...

Mizerný den

1. september 2010 at 18:58 | darken |  Básničky
Mizernej den. Mizernej den. Mizernej den.
Pitomý první září. :( Tahle básnička ho naprosto vystihuje. 



Pusťte si film V Brugách. Něco tak nehorázně smutného s podtextem černého humoru jsem ještě neviděla...





Mizerný den


Mizerný den,
tak jak jen má být.
Mizerný den,
kdy nechce se žít.


V ten mizerný den
i štěstí je smůla.
V ten mizerný den
ze sedmy je nula.


Na mizerný den
smutek má svátek.
Na mizerný den
jsou šrouby bez matek.


O mizerném dnu
láska jen bolí.
O mizerném dnu
se rány dost solí.


Mizerný den,
tak jak jen má být.
Mizerný den,
kdy nechce se žít.