March 2010

Inside we are Picasso blue

28. march 2010 at 10:16 | darken |  Čarodějnice
Youtube mě silně irituje. Ono se mi snaží blokovat stahování přes všelijaké prográmky... (A že jsem jich dneska zkusila, tolik frameů, kolik jsem instalovala a povolovala dneska, tolik jsem nedala za celý život... Mám z toho pěkně zašvihaný počítač, musím to všechno vymazat...)
Ale kam na mě s nějakou protipirátskou taktikou... Ssss....
Muhehehe...
Tečka. Musela jsem se pochlubit, jak jsem na to vyzrála, i když jsem vlastně vůbec nic neřekla. :o)


Mimochodem, doufám, že jste nezapomněli na změnu času. ;-)

Na stromě seděla kočka...

21. march 2010 at 7:51 | darken |  A co ještě kromě deště...
Tak jo, tak jsem ten lay změnila dřív, než jsem předpokládala. No, ono je to teď takové hodně jednoduché, co říkáte? Ale já nemohla odolat, ta kočka je boží a už mi asi týden zdobí plochu. Přišlo mi, že nejlepší bude ten obrázek nějak moc neupravovat.

Obrázek - The cat in the tree od StuffedKittie

Tak jsem trochu obměnila písničky v menu. Jediná, kterou jsem nechala z minula, je City of Glass od Paula Pritcharda a to proto, že je velmi návyková. Aspoň pro mě. Přidala jsem písničku Lithium flower ze soundtracku z Ghost in the shell, Get out alive od kapely Three day Grace, Kiss & Swallow od IamX a obměnila jsem sklatbu Eda Johnsona Ultraviolet za Zephyr song.

Lithium flower
Ghost in the shell


Náhled starého laye jako obvykle podperexem.

Potřeba

21. march 2010 at 7:03 | darken |  Básničky
Taková trochu vulgárnější básnička, kterou jsem složila na hodině biologie...


Potřeba


Na té naší cestě polní
nemám již kontrolu volní
nad svými svěrači
a ač bych nejradši
nemusel doma prát
chce se mi sakra srát!

Asi nikoho nepřekvapí, že jsme brali trávící soustavu.

Stand alone...

20. march 2010 at 19:41 | darken |  Čarodějnice
Uch, dnešek jsem skoro celý strávila výrobou jednoho náhrdelníku... Jak mě jedna múza (ta psací) opustila, druhá využila situace, i když ta moje šperkařská je aktivní snad pořád... No jo, já vím, že žádná taková múza nikdy neexistovala, ale tak... víte co. :o)

Jo, abych přešla hned k věci, co chci... Vlastně nějak nechci vůbec nic. Jenom oznámit, že budu měnit lay... Nějak, až se dostanu k tomu udělat nový. ;-) Což asi nebude trvat nijak moc dlouho. Předpokládám. Na příští týden máme sice plánovanou kompozici z matiky, prověrku z fyziky, chemie a zkoušení z češtiny, rovněž mám dodělat ukládání piškvorek na programování, ale tak nějak předpokládám, že tomu nebudu moc věnovat pozornost.

Mám pro vás překrásnou písničku. Je ze soundtracku z anime Ghost in the shell... Anime jsem neviděla, ale i to vypadá velmi zajímavě... Myslím, že zaúkoluju přítele, ať ho stáhne, beztak je nemocný a nudí se. :)))



Mmch. Nevíte někdo, co si to zase YouTube vymyslelo za inovaci? Nechci kritizovat, ale předtím to bylo lepší...

Hm... Teď jsem si vzpomněla na naši dějepisářku, jak v pátek bezelstně vkráčela do třídy a začala nám vyprávět o tom, jak se jí jakýsi primán sám od sebe a z ničeho nic přiznal k tomu, že opisoval při písemce, tak mu za poctivost dala jenom mínusko ke známce... Pak položila na katedru naše písemky a velmi naivně řekla: "No tak, děcka, vy máte tak dobrý známky ('pozn.: nejhorší známka byla jedna až dvě'), přiznejte se, kdo opisoval." V tu chvíli mi jí bylo tak líto, že bych se jí, (přestože ji nemám vůbec ráda, jelikož jsme kvůli ní o sto let (doslova) pozadu, jedná s námi jako s dětmi, je psychicky labilní a má zmatené výklady) nejraději přiznala k všemu, ačkoliv jsem absolutně nepodváděla. A proč jsme měli tak dobré známky? Paradoxně právě díky paní profesorce... Když totiž kopírovala zadání na prověrky, zapomněla originál ve školní kopírce a hned po ní si tam šel něco oskenovat jeden kluk z naší třídy a to zadání našel...
Ale abych Vám řekla pravdu, prověrky této učitelky jsou tak naprosto primitivní, že si stačí látku jednou přečíst a člověk musí dostat jedničku, i kdyby ji nechtěl. Proto mě trochu překvapilo to, že několik lidí z naší třídy si dokonce ani nepřečetlo ty otázky, co jsme měli z té kopírky, a jen si řeklo těm, co si sepisovali odpovědi, ať jim to okopírují a, že to mají jako tahák...
To už mi přijde jako vrchol levosti a lenosti... Nechci nějak moc moralizovat... Sama jsem sice ty otázky nečetla, ale já nevím... to by mi svědomí nedalo. Ze mě by podvodník nebyl, nedokážu si ani napsat tahák na fyziku, kde i mně přijde trhlé chtít po nás třicet vzorečků. No, čeho je moc, toho je příliš...

Užívejte si jaro. Sice to u nás zatím moc nevypadá, ale sníh už je skoro pryč. :)

Poetismus v N(z)áchodě

14. march 2010 at 19:03 | darken |  Básničky
Nedávno jsme ve škole brali poetismus, což je jediný umělecký směr, který vznikl v Česku... (A taky se pouze v Česku psal.) Za úkol jsme dostali napsat poetistickou básničku na libovolné písmeno abecedy.
Poetistické básně využívají řetězce asociací, kdy vjem vyvolá učitou reakci a ta zase nějakou další a ta zase další a td.
A nebyla bych to já, kdybych se toho zase nechytila a narozdíl od valné většiny mé třídy, jež nenapsala vůbec nic, nezačala psát poetistické básně... x))) Naštěstí pro Vás jsem napsala jen tři na písmena, z čehož jsem dvě seznala naprosto nevyhovující, a jednu takovou... No, ne na písmeno. :)
Tak jo, to vydržíte, jsou to jenom dvě básničky. Komentáře by potěšily... ;-)


Vlajka pro Tibet

11. march 2010 at 19:31 | darken |  Čarodějnice
Tak co, mládeži, vyvěsili jste včera tibetskou vlajku z okna? Nebo jste jako většina Čechů neměli vůbec tušení o tom, že něco jako kampaň "Vlajka pro Tibet" existuje?

Já se musím přiznat, že jsem vlajku nevyvěsila, poněvadž ji nemám. Je na seznamu. Hned za notebookem. Stydím se, že dávám přednost materiálním hodnotám nad svobodou země.
Ani jsem nebyla na akci naší školy, která každoročně k této příležitosti pořádá přenášky. Loni jsem byla, letos jsem středeční odpoledne strávila jako snad skoro každé středeční odpoledne programováním. (Dělala jsem na počítadle písmen... pff...)
Nepůjdu ani na festival Rock for Tibet, což mne mrzí mnohem méně než absence na té našé školní přednášce, kde se hrálo na tibetské bubny.

Mimochodem, to koukáte, že přidávám článek hned den po tom předchozím? Nu, přítel mi odjel na deset dní do Německa, tak zase jednou trávím každé odpoledne doma... Sice bych se zcela teoreticky mohla učit, ale... Já už to s tím naprosto vzdala. K čemu mi bude, že vím, co vznikne reakcí 1-ethylmethandiolu a manganistanu draselného za přítomnosti oxidačního činidla, což je v této reakce většinou platina nebo to, že si umím vypočítat poloměr dráhy elektronu, který vlétl kolmo k magnetickým indukčním čarám do magnetického pole? No... já vím, že tímhle bych mohla argumentovat na všechno, ale poslední dobou mě to tak zoufale nebaví...


No nic, +nebudu si kazit večeři myšlenkami na školu. Nechala jsem se inspirovat vesnickou tradicí a jím chleba s tvarohem. :-) Klasická vidlačka.

Konec hlášení. Save Tibet!

Tibetský obchůdek - vydělat se dá na všem... A někdy při tom i podpořit dobrou věc. :)

P.S. Nesnáším voleybal. Z toho podání mě vždycky tak bolí ruka...

Ta zima...

10. march 2010 at 18:57 | darken |  Harry Potter fan - slash
Tak jo, zase jsem jednou něco napsala. Vzhledem k tomu, že je to po xy dnech (pokud nepočítám básničky), tak to považuji skoro za zázrak. :)
Je to takové dost delší drabble. Vlastně bych to už mohla vydávat za maturitní slohovku ve státní maturitě, neboť toto flashfic má 240 slov a maturitní práce by měla mít 250 slov + -50.

Žánr: humor
Postavy: Lucius Malfoy
Časové upřesnění: v průběhu let
Přístupnost: 12+

Ta zima...


Open the sky

4. march 2010 at 8:21 | darken |  A co ještě kromě deště...
Dnes nám odpadlo programování, tak jsem vytvořila aspoň nový lay, když už se tu nic jiného neděje...

Myslím, že takhle úzký už jsme dlouho neměli. No, tak víte co...
Mně osobně se poměrně líbí, není to sice žádný designářský výkvět, ale na mě je to až až... Zkoušela jsem si hrát s rozostřením a všelijakými serepetičkami, které mi gimp nabídl (photoshop to halt není, ale co... mně to stačí) a s výsledkem jsem spokojená.

Obrázky: Ballet dancer od PatOKZ
Clouds I know not a good title od Opticnurv

Použila jsem úryvky z písně I am the rain od Petea Dohertyho.

No, máte na výběr hodně písniček, snad si najdete aspoň jednu, která se Vám bude líbit. Já osobně jsem naprosto nadšená ze sklatby Ultraviolet od Eda Johnsona a když jsem konečně objevila City of Glass od Paula Pritcharda, nadskakovala jsem nadšením nad židli!
Pochopitelně jsem do menu dala i svou inspiraci - již zmíněnou I am the rain a přidala jsem něco českého - Tanečnici od Tata Bojs s Ahn triem, je to nepříliš kvalitní záznam z koncertu, ale co se dá dělat, nic lepšího jsem nenašla...

Mmch. Zítra jdu na Alenku v říši divů, hrozně se na to těším! :-))

Starý lay pod perexem. Jako obvykle.