Dvě vraždy v mém dvojím životě

4. april 2009 at 8:09 | darken |  Knihy
Opět jednou jsem si vybrala nějakou knížku na prezent. :)

Kniha: Dvě vraždy v mém dvojím životě

Autor: Josef Škvorecký


Mám tvorbu pana Škvoreckého velmi ráda, obvzláště jeho "novější" knihy.
Příběh této slaboučké detektivky má útlých stopadesát stran a odehrává se na dvou místech a ve dvou časech. Řeklo by se, že má dvě dějové linie. Spisovatel v ní opět, jak už má ve zvyku, ukazuje svoje alternativní já (ale tak... nevím, jestli se to tak může brát, sice příběh v této knize je smyšlený, ale Škvorecký skutenčně učí na kanadské univerzitě... No, moc se v tom nehrabat...) Dannyho Smiřického jakožto profesora tvůrčího psaní na kanadké univerzitě. Světem univerzitních profesorů a studentů otřese vražda manžela jedné profesorky matematiky a jako ve správné detektivce se ji pan profesor, který čirou náhodou učí zrovna psaní detektivek, snaží vyřešit. I když snaží... Jedna jeho studentka je policistka a skrz ni o tom dostává echo.
Během řešení případu se vrací v myšlekách do minulosti, kdy jeho žena byla obviněna ze spolupráce s Stb a zanesena do jakýchsi seznamů, které byly zveřejněny. Pochopitelně se všechno tenkrát za komunistů odehrálo zcela nevinně a ubohá profesorova manželka to obvinění velmi špatně nesla.
Nebudu Vám vykládat celé dění knihy, to není účelem, pokud by Vás to přece jen zajímalo, ale ne natolik, abyste si přečetli knihu, prosím klikejte: zde.
Kniha se četla lehce, byla humorná, žádné zdlouhavé popisy (což po všech těch knih z realismu, co jsem četla do školy, považuji za skutečně VELKÉ plus).
Asi bych dodala, že ona druhá vražda v dějové linii s jeho ženou není o zabití těla ale ducha. Že člověka dovede nespravedlnost a lži zničit a zabít v něm chuť k životu.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Ice Ice | 4. april 2009 at 21:02 | React

Až půjdu do knihovny, tuhle knížku si ráda půjčím. :) Mohla by být zajímavá.

Úplně chápu tvou averzi k dlouhým popisům. Mně stačilo, když jsem začala Číst Chrám Matky boží v Paříži. Na padesáti stránkách tam Hugo popisuje Paříž a ten kostel, a když už to vypadá, že se děj konečně rozhýbe, zase začne popisovat něco jiného. Věřím ale, že jsou ještě "horší" knihy.

2 darken darken | 6. april 2009 at 5:41 | React

Dobře uděláš. :)

mimochodem o dlouhých popisech vým také své, chápu, že autoři toužili vylíčit prostředí co nejvíce realisticky, ale je to úmorné.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama