Znáte to... Zdá se vám krásný sen, je to tak živé a vy si připadáte jako v ráji, splní se Vám v něm přání, naplní se touha, nenastane Vaše obava... Probudíte se. Sen byl však tak živý, že se pořád ocitáváte v jeho mlžném oparu... Avšak potom přijde procitnutí a uvědomění si, že to byl jen sen. Hrůza.
Dopadne na Vás krutá realita.
Jojo, přesně tohle se mi dnes stalo... Tak krásný sen to ale byl... Nádherný, co bych za to dala, kdybych se do něj mohla vrátit... Leč sen je sen, probudíš se, je den...
Situation is depressing; I am depressed.
Možná někdo zaznamenal menší nepřítomnost mé maličkosti... Byla jsem na výletu...
Pět dní jsem se tam okázale nudila i když nebylo to až tak nudné, mohlo být hůř , objevovala jsem v sobě sklony být rozhodčím, když jsem spolužákům hrajícím volejbal ve kterém nijak nevynikám, tak jsem se raději zdržela počítala body a vesele si nadržovala družstvu, ve kterém byl nejsympatičtější kluk ze třídy xD, avšak ve vší spravedlnosti... Opět mě neuvěřitelně štvala třídní, pořád ještě jsem nezatratila svůj názor, že je to pěkná kráva...
Sanitární podmínky byly šílené, ale s velkou kupou odvahy se to dalo přežít...
Shrnu to v jednom větném celku: Nebylo to až tak hrozné, jak jsem očekávala.
Navíc tam výborně vařili a personál byl příjemný.
Výsledná známka výletu: 3-
Domů jsem si přivezla: Hromadu špinavého oblečení, nový zubní kartáček, prstýnek, přívěšek, plno štípanců od komárů, opar beztak z té hygieny, co tam měli a velkou zasněnou depku.
Doma na mě čekal: především záchod na který jsem šíleně potřebovala , pizza, moje milovaná postýlka a kabel od foťáku.
Jo, ta fotka v článku je moje.
