Píseň moudrého klobouku II.

11. march 2008 at 6:23 | darken |  Harry Potter
 Píšeň Moudrého klobouku 
   
Za dávných dob,

když jsem byl mlád

a Bradavice též,

panovala tu jednota,

již jinde nenajdeš.

To čtyři věrní přátelé

rozhodli tehdy spolu

zřídit tu všech na světě

nejlepší kouzel školu.

Společně učme potomstvo,"

řekli a netušili,

že osud brzy zavelí,

aby se rozdělili.

Znal snad kdo lepší přátelé

na celém světě širém,

než byli lstivý Zmijozel

s udatným Nebelvírem?

Snad pouze další pár,

o němž bylo sporu:

Rowenu z hradu Havraspáru

a Helgu z Mrzimoru.

Co zvrtlo se? Byl opravdu

tak špatný konec nutný?

Nu, já tam byl a povím vám

celý ten příběh smutný.

Dí Zmijozel: Učme jen ty,

co nejčistší krev mají."

Havraspár zas: My jen ty, co

nejchytřejší se zdají."

A Nebelvír: Chci toho, kdo

odvahu má a sílu."

Jen Mrzimor byl ochoten

brát všechny bez rozdílu.

Prvotní přátel obavy

zdály se liché být,

vždyť každý z nich v své koleji

jen koho chtěl, moh mít.

A tak například Zmijozel,

jak říkal jsem už prve,

dál ke studiu přijímal

jen mágy čisté krve.

V Havraspáru pak učit se

jen nejchytřejší směli,

kdo k nebelvírským patřit chtěl,

musel být ctný a smělý.

Ostatní všichni skončili

v dobráckém Mrzimoru

a mezi čtyřmi přáteli

nezdál se být stín sporu.

Tak v naší škole život šel

naoko bez potíží,

čas nesvarů a rozmíšek

už tehdy se však blížil

a čtyři mocné pilíře

bradavického hradu

zachvěly se a začaly

zápasit o nadvládu.

Zdálo se tehdy, že boj ten,

v němž druh se s druhem bije,

neslavným koncem hrozí všem

a škola nepřežije.

Až jednoho dne po ránu

Zmijozel náhle zmizel,

a přestože pře ustaly,

v srdce nám vešla svízel.

Z té nerozlučné čtveřice

tři mezi námi zbyli,

koleje se však nikdy víc

jak dříve nespojily.

Teď moudrý klobouk přichází,

vy víte,co se chystá:

do kolejí vás rozřadím

na čtyři různá místa.

Letos však přidám něco víc,

poslechněte,co zpívám:

když dělíme žáky Bradavic,

nepěkný pocit mívám.

Plním sic jen svou povinnost,

přesto se trochu zdráhám,

mám obavy, že škole své

do hrobu napomáhám.

Ach,vězte všichni, kdo tu jste,

že naše škola čelí,

jak nikdy ve svých dějinách

strašnému nepříteli.

Teď musíme se sjednotit,

za jeden táhnout provaz,

jinak se zevnitř zhroutíme,

tak z ní má zpráva pro vás.

Však už jsem dost vás varoval,

co říct jsem chtěl, to víte.

Přistupte, ať do kolejí

se nyní zařadíte.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement