Moje malé dobrodružství

24. march 2008 at 6:02 | darken |  Moje malé dobrodružství
I popadla mě múza a prudce praštila mezi oči. A já napsala tuhle povídku. Je třeba říct, že je to z dnešní součastnosti s vymyšlenými postavami.
Měla bych i dodat, že je to femslash - v okolí, hlavní postavy se to moc netýká. Zatím je to jednorázovka, ale mohla by to být kapitolovka, nápadů na to mám víc než dost, jen jestli by to někdo četl. Mám z toho udělat kapitolovku?
Prosím, přečtěte si tuto moji experimentální povídku. Je to za á, můj první "opravdovější" femslash, moje první originální povídka, která by mohla být kapitolová, kdybyste chtěli a ještě je to jedna z mála více erotických věcí, které jsem napsala.
Takže komentujte. :-)
Zařazení: Originální, drama, femslash
Postavy: různé
Přístupnost: doporučuji 15+ - je tam zběžněji popisována sexuální scéna mezi dvěmi dívkami
Moje malé dobrodružství

Na rameno mi poklepe ruka. Otočím se a spatřím štíhlou tmavovlásku s rudými nehty, které se mi jako drápy šelmy zarývají do ramene.
Zatřepu hlavou, už fantazíruju, slečna sice má dlouhé rudé nehty, ale rozhodně jimi nesvírá mé rameno.
Mrkne na mě a olízne si rty.
"Nechceš drink, kotě?" Lehce mi přejede rukou po mých zadních partiích.
"Ne," odpovím jí a dál se rozhlížím po klubu.
"A zatancovat si nechceš?" nedá se pořád odbýt a její ruka začíná být otravná.
"Ne, promiňte, ale já nejsem lesbička," řeknu jí tedy trochu prudce a setřesu ze sebe její paže.
"Jistě," odfrkne si. "To my všechny tady," ušklíbne se a změří si mě od hlavy k patě. Nejistě se ošiju, přijde mi jako by mě svlíkala pohledem.
"Ne, vy mě nechápete, já opravdu nejsem lesbička, hledám svou sestru," protáhnu konverzaci, třeba mi poradí ona.
Světla se znovu rozblikají a dýdžejka hodí na pult novou desku. Sálem se začne rozléhat dunivá melodie. Sakra! To ještě o něco ztíží už tak dost složitou rozmluvu. Modré neony osvítí moji společnici a já si povšimnu, že je dost pohledná, ale otřesně nalíčená. Hrůza! Už mi tenhle klub začíná lézt na mozek.
Slečna se na mě ale jen zamyšleně podívá, přistoupí ke mně nepříjemně blízko, ale ne tak, aby se mě dotýkala, a pronese přiměřenou hlasitostí.
"Hm... Sestru? A jak se jmenuje?" přimhouří oči a poupraví si sukni. Ta její riflová sukně upoutá moji pozornost, protože to není sukně, spíš jenom pásek, který zakrývá to nejnutnější. Dívčina má sice pěkné nohy, to musím i jako žena uznat, že se ale nestydí! Já sama mám na sobě nepříliš těsné džíny a nevýrazné triko. Připomene mi to, že od té doby, co jsem s Danielem, o sebe moc nedbám.
"Scarlett," odpovím ale oné tmavovlásce a doufám, že mi aspoň trochu pomůže.
"Scatty? Jo, tu znám, jestli ještě není s někým nahoře nebo se neválí sťatá pod pultem, najdeš ji támhle u toho baru, ještě před půl hodinou jsem ji tam viděla." Ukáže na bar s fialovým osvětlením a zatváří se tak, že je mi jasné, že tady není moc lidí, kteří by moji sestru neznali. Radši ani nechci vědět, co všechno zde vyvádí po nocích.
"Díky," kývnu na ni a chystám se odejít směrem, který mi naznačila.
Ona za mnou ještě křikne: "Jestli ji najdeš, vyřiď jí, ať se mnou už nepočítá na další akci, je to pěkná děvka ta tvoje sestřička! Mimochodem jmenuju se Alexa."
Ach jo, do čeho se to to třeštidlo zase zapletlo. Řeknu si už jenom, nadechnu se a odstrčím prvního člověka. Pomalu bych měla jednodušší jít k tomu baru přímo přes taneční parket, tady okolo je to také samá holka a ještě k tomu provádějí všelicos.
Pomalu postupuju kolem stolků na kraji místnosti a snažím si nevšímat všeho, co se tam děje. Už se ani nenamáhám s omluvami, když do někoho strčím.
Bohužel se ale po chvíli stejně musím zastavit. Přede mnou vyřizuje polonahá servírka objednávku. Zatímco čekám, rozhlížím se po okolí. Pak se ale podívám ke stolu vedle a prudce zalapu po dechu. Na lavičce tam sedí nějaká zrzavá dívka, které může být sotva osmnáct, má roztažené nohy, vyhrnutou sukni a vršek na sobě nemá vůbec. Mezi nohama jí klečí ještě oblečená blondýna a s prazvláštní dravostí ji uspokojuje jazykem. Zrzka nekontrolovaně vzdychá a přitáhne si blondýnu k polibku.
Rychle odvrátím pohled. Bože! Takhle na veřejnosti! To už vymizela veškerá slušnost? Servírka přede mnou však už naštěstí dokončila objednávku a odešla, konečně se můžu vydat dál.
Rychle prostupuju davem, jen abych tohle nestydaté místo měla už za sebou. Konečně jsem u baru a díkybohu, má sestra tam skutečně ještě je. Válí se na desce a vedle ní sedí další dívka, která se jí opírá o rameno.
Sestrčím tu cizí holku z mé sestry a silně Scarlett zatřepu.
"Scarlett! Rozumíš mi?!"
Ta se na mě ale jenom omámeně podívá.
"Scarlett! Kolik si toho už měla?!"
Dneska snad už posté poděkuju bohu, když se jí pohled vyjasní a ona na mě zařve: "Moc ne, sem tu chvilku. Co chceš, ségra?" I tak ji však skoro neslyším přes hlasitou hudbu.
Moje sestra nikdy netrpěla přemírou zdvořilosti. Vytáhnu ji tedy na nohy.
"Musíme domů!" zakřičím jí do ucha.
"Proč?"
"Řeknu ti to venku, dělej!" nespokojeně se na ni podívám a ta jenom otráveně protočí panenky. Sehne se k dívce, něco jí řekne do ucha a políbí ji. Ta jen kývne. Sestra ještě hodí na bar dvě bankovky a konečně na mě kývne, že můžeme.
Ze srdce mi spadne obrovský kámen. Uf! Konečně už budu mít tohle vykřičené místo za sebou!
Scarlett mě popadne za ruku a podivuhodně rychle se propleteme tančícími páry až k východu.
Dunivá hudba ustane, blikající světla zhasnou a já už jsem konečně na čerstvém vzduchu.
"Co je?" zařve na mě moje sestra, jakmile je to možné.
"Nekřič na mě, prosím tě," nervózně se ošiju a stáhnu ji na chodník. Scarlett vždycky byla takový větroplach, že ji ale najdu na takovém místě...
"Mám ti vyřídit od nějaké Alexy, že už s ní nemáš na nic počítat," naprosto nesmyslně odbočím a řeknu něco úplně jinýho, než to, kvůli čemu jsem přišla.
"No jo, Alexa, ta vždycky do všeho tahala city," odfrkne si moje sestra opovržlivě. "A kvůli tomu mě taháš z klubu? Měla jsem tam zrovna rozdělanou jednu holčinu!"
"Hele, tvůj život je tvoje věc, já se ti do toho plíst nebudu, vím zhruba, co vyvádíš ve svým volným čase a, co nevím, dokážu si bohatě představit! Jen by tě možná mohlo zajímat, že otec zemřel!" prudce na ni vyhrknu a přemáhám slzy.
I Scarlett viditelně posmutní.
"A kvůli tomu mě taháš od Michel? Vždyť už byl starej, beztak už nic ze života neměl!" krutě prohlásí, ale já na ni stejně vidím, že ji to zasáhlo.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Lorraine Lorraine | 24. march 2008 at 10:18 | React

Na to, že je to tvůj první femslash, je to naprosto...magnifique! Moc ráda bych si přečetla kapitolovku :-)

2 Lorraine Lorraine | 24. march 2008 at 18:15 | React

Nemohla bych ho uveřejnit na www.femme-slash.blog.cz, stejně jako ostatní tvé povídky? Samozřejmě pod tvým nickem...předem díky :-)

3 darken darken | 25. march 2008 at 5:36 | React

Jé, tak to díky, tak se asi rozepíšu. :-)

Klidně to zveřjnit můžeš, jak chceš, já budu jedině ráda. :-)

4 Lorraine Lorraine | 25. march 2008 at 15:37 | React

Já jsem ráda už teď, děkuji :-)

Není vůbec zač, budu se těšit na pokračování.

5 Ice Ice | 27. march 2008 at 11:21 | React

Skvělé! A jestli to tedy bude kapitolovka, ještě lepší. Začátek parádní, moc se mi to líbillo.

6 Ice Ice | 27. march 2008 at 19:18 | React

No vidíš, dokonce se mi to líbilo s dvěma l. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement