Obraz Doriana Graye

14. december 2007 at 4:10 | darken |  Knihy
Takže... v nitru mého kompjůtru jsem narazila na svou recenzi na knihu od Oscara Wildea Obraz Doriana Graye, a tak, protože se mi tahle kniha opravdu líbila, Vám sem ten článek hodím.

Obraz Doriana Graye


Děj začíná v ateliéru Basila Hallwarda, který zde vypráví lordu Henry Wottonovi o svém novém modelu Dorianu Greyovi. Dorian je nezkažený mladý hoch, který každého okamžitě okouzlí svou krásou a mravní čistotou. Jediné setkání s Henrym Wottonem v něm probudí nezdravou sebelásku a Dorian se začne stále více zajímat o svůj zevnějšek a slasti života. Když Basil dokončí Dorianův obraz, odmítá ho ukázat veřejnosti, protože v něm prý příliš zachytil své nitro a daruje ho Dorianovi. Dorian při pohledu na plátno vyřkne přání, aby se všechny jeho hříchy, starosti a vrásky usazovaly na tváři na obraze a ne na jeho vlastní.
Basil zpozoruje Henryho neblahý vliv na Doriana a nejprve prosí Henryho, aby neotravoval Dorianovu nevinnou duši svými zkaženým názory a poté zkouší domluvit i Dorianovi. Dorian se však Basilovi vysměje, vytýká mu nedostatek porozumění a dál holduje nezřízenému životu. Jednoho dne se podívá na Basilův obraz a zdá se mu, že se změnil. Nevěnuje tomu příliš pozornosti, ale postupem času se obraz mění víc a víc... Doriana to vyděsí a odklidí obraz na půdu, aby nikdo nepoznal jeho tajemství. Při návštěvě jednoho zapadlého divadélka poznává krásnou sedmnáctiletou herečku Sibylu Vaneovou a zamiluje se do ní. Ale nakonec díky jeho bezcitnosti spáchá zklamaná Sibyla sebevraždu. Dorian pro ni truchlí, ale vlivem lorda Wottona na ni brzy zapomene.
Následuje několik let, kdy si Dorian užívá s různými ženami, chodí po večírcích, obklopuje se přepychovými věcmi a se stále větší hrůzou pozoruje svou tvář na obraze, která zestárla a získala hrubé rysy.
Basil se rozhodne odjet do Paříže, ale těsně před odjezdem ještě navštíví Doriana, aby mu naposledy domluvil. Dorian Basila vyslechne a vezme ho nahoru na půdu k obrazu a tam poté, co Basilovi ukáže proměnu obrazu, vezme nůž a Basila zabije. Vraždu se mu podaří úspěšně zatajit a žije si dál svým prostopášným životem. Jediným svědkem jeho hříchu je jen jeho obraz... Jednoho dne se rozhodne zbavit i tohoto "němého svědka". Bere nůž a probodává plátno... Ale místo, aby zabil obraz, probodne sebe. A na stěně se objeví Dorian Gray ve své krásné podobě jako, když ho namaloval Basil. Mrtvý muž na podlaze se dá poznat jen podle prstenů...

Tento jediný Wildův román vyvolal ve své době obrovský skandál. Wilde byl obviněn že "...je nestoudný, neřestný, nechutný, morbidní, že si libuje ve špíně, že píše o věcech, které mají zajímat pouze kriminalisty, že kazí mládež, že vyzývá k nemorálnosti." Soudní spor, který vyvolal Markýz z Queensberry (nemohl snést Wildův "neblahý" vliv na svého syna), přišel nesmírně vhod celé tehdejší anglické konzervativní společnosti, které bylo Wildovo volnomyšlenkářství už dlouhou dobu trnem v oku. K vylepšení Wildovi reputace před porotou jistě nepřispěla ani Wildova nezastíraná homosexualita ani několik jeho společensky nevhodných citátů ("Chtěl bych okusit ovoce všech stromů v zahradě světa."). Nic nepomohla ani Wildova obrana, že: "Není nic takového jako morální nebo nemorální kniha. Knihy jsou buď dobře napsány, nebo špatně napsány." Byl poslán na 2 roky do vězení a po propuštění žil v myšlenkově svobodnější Francii. Tato aféra zničila Wildovo společenské a umělecké postavení a způsobila odloučení od jeho rodiny - manželky a dvou synů.
Kniha je plná charakterově protikladných postav: lehkovážný lord Henry s velmi volnými morálními zásadami se dostává do sporu s citlivým Basilem, který nesouhlasí s Henryho názory, protože cítí jejich nebezpečnost. Více méně jen pro zábavu začne Henry zkoumat sílu svého vlivu na Dorianovi. Z nezkaženého a nezkušeného mladíka se Dorian tak stává necitelný požitkář lhostejný k osudu ostatních lidí. Dorianovým protikladem je jeho portrét, který zachycuje vnitřní vývoj a rozklad Dorianovi osobnosti.
Wildův román je zajímavou studií vlivu okolí na vývoj osobnosti, který navíc upoutá prvky hororu.

Moje recenze
Ach, obraz Doriana Graye mě opět přesvědčil, že Wilde je prostě borec. :-) Mě osobně ta kniha ze začátku hodně pobuřovala. Musela jsem ji číst po kouskách, ale asi po padesáté stránce jsem se do ní natolik začetla, že jsem začala být netrpělivá, jak to dopadne, i když to mi vlastně předem sdělila kamarádka, která viděla film.
Příběh je plný překrásných přirovnání, lehké ironie a nadsázky. Přiznejme si to, nikdo a obvzlášťe někdo velmi hezký, nemůže být až do svých dvaceti téměř nezkažený a pak nasát všechny hříchy světa.
Hned od začátku jsem si oblíbila Basila Hallwarda, a proto mě moc mrzelo, když ho pak Dorian zabil.
Mimochodem pěkné jméno - Dorian.
Nevím, co na to dále říci, kniha mě opravdu hodně zasáhla a ovlivnila, je to jedna z těch knih, u kterých člověk po dočtení chvíli jen sedí, zírá konsternovaně do stránek a přemýšlí. Těžko uvěřit, že je stará pře sto let, vždyť tyhle otázky jsou tak aktuální! (A vydání, které jsem četla bylo staré padesát let, jen tak mimochodem.)
Dávám deset bodů z deseti a opravdu plně doporučuji k přečtení, ačkoliv na někoho by ta kniha mohla být opravdu "silné kafe". Má ale ani ne tři sta stránek, když je v malém vydání, takže proč ne?

Wikipedie
Obraz Doriana Graye (The Picture of Dorian Gray) je román, který napsal britský literát Oscar Wilde. Poprvé byl publikován jako úvodní příběh v časopise Lippincott's Monthly Magazine dne 20. června 1890. Později jej Wilde přepsal, několikrát pozměnil a přidal několik kapitol. Novou verzi poté vydalo v dubnu o rok později vydavatelství "Ward, Lock, and Co.".
Román v sobě obsahuje hororové prvky (s gotickým nádechem) a Faustovské téma. Zachycuje umělecké pohnutky dekadence i homosexuality, proto byla kniha po svém vydání mnohými odsuzována. Dnes je považována za jeden z pilířů moderní literatury, zanechává dodnes odkaz - dokonce i ve filmu (Liga výjimečných).

Postavy

  • Dorian Gray - pohledný mladý aristokrat, který se mění k špatnému vlivem lorda Henryho
  • lord Henry Wotton - dekadentní aristokrat s pokřiveným světonázorem, ve společnosti je však oblíbenou hvězdou
  • Basil Hallward - utopicky smýšlející malíř věřící v dobro, okouzlen Dorianem
  • Sibyla Vaneova - mladičká a nadaná herečka, je velmi naivní a plná romantických ideálů
  • James Vane - bratr Sibyly, lehce neotesaný dobrodruh, námořník
  • pan Issacs - ředitel druhořadého divadla, kde hraje Sibyla. Kdysi pomohl finančně rodině Vaneových a žádá si za to Sibylu jako herečku.
  • Alan Campbel
  • sir Geoffrey Clouston

    Dadatek
Tato kniha byla použita jako důkaz v soudním procesu proti Wildovi. Důkaz jeho homosexuality, ta byla v devatenácém století trestná, a tak Wilde skončil na dva roky ve vězení.
Umělec je stvořitel něčeho krásného.
Zjevit umění a ztajit umělce, to je cílem uměleckého díla.
Když jsme šťastní, jsme vždycky dobří. Ale když jsme dobří, nejsme vždycky šťastní.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Muhaha:D Muhaha:D | 9. june 2009 at 21:44 | React

to neni recenze...

2 darken darken | 10. june 2009 at 6:15 | React

Och, detailisto. (Proč se všichni, kdož kritizují, schovávají za prapodivné nicky? Hm?)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement